Dětské skupiny, které před pár lety otevřely i díky dotacím, nyní zavírají. Chybí děti. Někteří provozovatelé zvažují, že by své prostory nabídli jiné skupině obyvatel, pro které aktuálně služby chybí – seniorům.
Dětské skupiny vznikly teprve před 12 lety jako náhrada za zrušené jesle. Na jejich vybudování putovalo přes 17 miliard z evropských fondů. Nyní existuje napříč ČR přes 2 300 aktivních dětských skupin. Aktuálně však hrozí, že kvůli nedostatku dětí část z nich zanikne.
„V posledních měsících se ozývá stále více klientů s tím, že brzy skončí nebo že zvažují uzavření kvůli nedostatku dětí. Takové případy jsme dříve vůbec neměli,“ popisuje Alžběta Tichá, metodička a expertka na financování platformy Vše pro dětské skupiny. Dramatický nárůst zavřených skupin dle dat v Evidenci dětských skupin ještě nenastal, ale z diskuzí mezi provozovateli těchto předškolních zařízení je stále více cítit nervozita a obavy o budoucnost.
Příčina je jasná: porodnost, která od roku 2021 dramaticky klesá. Český statistický úřad informoval, že v roce 2025 se v České republice narodilo nejméně dětí v historii statistického zjišťování. A zatímco dříve bojovali rodiče o každé místo v předškolním zařízení, nyní dětské skupiny a mateřské školky bojují o každé dítě, aby nemusely zavřít. Mateřské školky už začaly brát 2leté děti, což způsobilo další odliv dětí z dětských skupin zaměřujících se právě na tuto věkovou kategorii. Každé nezaplněné místo přitom znamená menší příspěvek na provoz od státu a nižší příspěvky od rodičů, což může být pro provozovatele finančně neudržitelné.
„V současné době máme naše dětské skupiny obsazené přibližně z 80 %, což nám zatím umožňuje poskytovat kvalitní a stabilní službu. Současně ale sledujeme demografický vývoj a pokles počtu narozených dětí. Proto očekáváme, že v následujících letech může být naplnění kapacit složitější. Víme, že při obsazenosti 70 % a níže již nebudeme schopni zaplatit provoz dětské skupiny,” popisuje Denisa Budínská, která provozuje Mateřské centrum a dětskou skupinu Sluníčka v Ústeckém kraji.
„Na obou pobočkách od září 2026 nemáme naplněnou kapacitu, na jedné jsme dokonce pod 50 %. To se ale může během školního roku zlepšit. Do budoucna bude třeba více investovat do reklamy a šetřit na úvazcích. Také bude záležet, kolik se udrží dětských skupin v okolí. Brno je dětskými skupinami přesycené. Zvažujeme proto, že se začneme věnovat seniorům. Tato cílová skupina mě vždy lákala. Mohla bych zužitkovat zkušenosti jak z praxe v sociální oblasti, tak i z praxe s dětmi a managementem dětské skupiny,“ naznačuje nové možné směřování dětských skupin Vendula Švehlová, ředitelka Miniškolky Ententýky.
Právě přeorientování na seniory propaguje nový projekt Seniorslužby. „Pohled na demografická data je v jistém smyslu děsivý. Stárnutí populace je realita a kapacity v sociálních službách budou v nejbližších letech kriticky chybět, pokud nezačneme jednat hned. Provozovatelé dětských skupin už v minulosti dokázali, jak extrémně flexibilní a akceschopní umí být. Když v systému chyběla místa pro nejmenší děti, dokázali bleskově zareagovat a státu i rodičům vytrhnout trn z paty,“ říká Štěpánka Mašlárová, ředitelka platformy Vše pro dětské skupiny a nového projektu Seniorslužby.
„Můžeme navázat na naše dlouholeté zkušenosti s organizací dětských skupin. Naše zkušenosti s plánováním služeb, každodenním provozem, individuálním přístupem ke klientům i spoluprací s rodinami představují předpoklad, na kterém lze případný rozvoj těchto služeb stavět,“ vysvětluje Kateřina Votavová z Centra pro rodinu Rudňáček v Rudné u Prahy.
Přeorientování na seniory zvažují i některé dětské skupiny s aktuálně plnou kapacitou. Smysl spatřují v pomoci tzv. sendvičové generaci rodičů, která dříve čelila nedostatku služeb pro své nejmenší a nyní se potýká s chybějícími službami pro své rodiče.
„Naše dětské skupiny jsou v současné době zcela nebo téměř zcela naplněné. Proto výhledově chceme naše stávající dětské skupiny zachovat. Uvědomujeme si však demografický vývoj a rostoucí potřebu péče o seniory. K dispozici máme vhodné prostory, které pro tento účel můžeme přizpůsobit. Rodinám bychom tak mohli nabídnout komplexní pomoc – péče pro děti i jejich prarodiče,“ popisuje například Dana Havelková z dětské skupiny Ludens v Olomouci.
Nesnadný přerod
Transformace dětské skupiny na zařízení poskytující služby pro seniory je obrovskou výzvou. Provozovatelé musí projít novým, komplikovaným procesem registrace, vyřešit specifické požadavky na prostory a zajistit personál s jinou odbornou kvalifikací. Zásadní rozdíl je i ve financování: zatímco u dětských skupin stát v posledních letech garantuje příspěvek na obsazené místo přímo ze svého rozpočtu, financování seniorských služeb stojí na složitém systému krajských dotačních sítí, do kterých není snadné proniknout.
„Naším cílem je udržet účastnické poplatky za aktivity co nejnižší, aby byly dostupné pro co nejširší okruh seniorů bez ohledu na jejich finanční možnosti. To je možné pouze za předpokladu vícezdrojového financování, podpory města, dotačních programů a dalších partnerů. Právě stabilní financování je pro další rozvoj a dlouhodobou udržitelnost služeb jednou z nejdůležitějších podmínek,“ říká s obavami Kateřina Votavová z Rudňáčku.
„Nebude to jednoduchý proces a určitě to nepůjde ze dne na den. Vyžádá si splnění legislativních požadavků, případné úpravy prostor, další vzdělávání zaměstnanců i získání registrace sociální služby. Na druhou stranu už jsme si takovou cestou jednou prošli při zřizování dětských skupin. Dnes máme zkušenosti s organizací každodenní péče, vedením zařízení, komunikací s rodinami i zajišťováním kvalitního provozu. Právě tyto zkušenosti mohou být dobrým základem pro případné rozšíření našich služeb. Pokud k transformaci někde dojde, bude postupná a vždy bude vycházet z potřeb konkrétního regionu,” uzavírá Denisa Budínská z Mateřského centra a Dětské skupiny Sluníčko.
